Pojďme si trošku zasportovat aneb oblíbené raketové sporty
Badminton, Děti na zahradě, Nezařazené, Odpočinek na čerstvém vzduchu, Sport, Squash, Stolní tenis, Tenis, Volný čas, Zahrada, Zdravý pohyb, Zdravý životní stylSportovci, elegantně vrhající se s raketou, či pálkou v ruce za míčkem, který s lehkostí odpalují směrem ke svému protihráči. Vypadá to často, jako by byl tento pohyb pro ně zcela přirozený a rakety a pálky se téměř stává jejich prodlouženou rukou, kterou se neomylně trefují do svého cíle. Raketové sporty jsou sporty velmi atraktivními a rychlými, takže nelze než obdivovat ty, kteří je bravurně ovládají.
Nejeden z nás tak po shlédnutí tenisového, badmintonového nebo squashového zápasu pocítí chuť si tyto sporty zažít na vlastní kůži. Podobně na nás působí i zápasy ve stolním tenise, kdy na vrcholové úrovni téměř nevidíme letící míček, který se pohybuje závratnou rychlostí.
Není nic jednoduššího než si pořídit vlastní vybavení, sehnat parťáka do hry a vrhnout se do nové zkušenosti po hlavě.
V tomto článku vám představíme hned několik populárních raketových sportu, které si můžeme zahrát ve dvojici nebo čtveřici. Dozvíte se něco málo o jejich historii, představíme vám jejich stručná pravidla a doporučíme základní vybavení nutné k jejich hře.
Všechny raketové sporty jsou oblíbeným a velmi efektivním způsobem, jak si vylepšit svoji fyzickou zdatnost, podpořit tak svou imunitu a zvýšit výkonnost. Jde sice o fyzicky náročnější sporty, ale zejména rychlost hry, která je hlavním faktorem obtížnosti, vždy závisí na dovednostech hráčů. Nejsou tedy nezbytně nutné výkony blížící se profesionálním hráčům. Hru si užije, s troškou cviku, i každý začátečních.
Důležitá je ale také volba oblečení, které budeme na sobě mít při kterékoliv zmíněné hře. Ideální je oblečení sportovní, které nám poskytne dostatečnou volnost pohybu, která je, s ohledem právě na něj, tím vůbec nejdůležitějším faktorem. Sportovní legíny, kalhoty nebo šortky, je dobré doplnit pohodlným tričkem a vhodnou sportovní obuví.
I když jsou oficiálně nutné ke hraní tenisu, badmintonu, stolního tenisu a squashe speciální kurty, hřiště a stoly, každý z těchto sportů můžeme vcelku lehce přizpůsobit našim domácím podmínkám. V jejich volnější a jednodušší formě si je můžeme tedy zahrát i na našich zahradách nebo dvorech.
TENIS
Tenis, nazývaný také bílý sport, je asi tím nejoblíbenějším z naší pětice. Samotná hra je velmi elegantní a hrát ji může prakticky kdokoliv bez ohledu na pohlaví, věk, výšku ani váhu. Na profesionální úrovni pak tenis hrají muži a ženy zvlášť, ve dvojicích nebo čtveřicích, pořádají se i čtyřhry dvojic smíšených. Profesionální hráče při evropských i světových turnajích sleduje mnoho nadšenců. Tenis se řadí i mezi olympijské hry, má svůj specifický kurt, který je možné často najít i v nejedné vesnici, o městech ani nemluvě.
Řada amatérských hráčů tenisu na něj proto nedá dopustit, a o víkendech a volných odpoledních se vydává na kurty v blízkosti svého bydliště. Většina takových veřejně dostupných kurtů je sice venkovních, ale ve větších městech pravděpodobně najdeme i kurty kryté, takže si tenis můžeme zahrát po celý rok.
I když si tenis můžeme samozřejmě zahrát i v domácích podmínkách, a prostě si jen tak „zapinkat“ s míčkem, pořádně si tuto hru užijeme právě až na tenisovém kurtu.
Historie
Jisté důkazy o hraní her podobných současnému tenisu lze dohledat až do starověkého Egypta a Persie. Evropské zmínky o podobné hře můžeme najít už ve středověku, konkrétně pak ve Francii, kde se ve druhé polovině 13. století začali objevovat první zmínky o takzvané „hře na lov“. Cílem této hry bylo trefit se míčem do branky, kterou bránil druhý tým. Hrálo se pomocí dlaní. Zápasy se hrály na klášterních dvorech, francouzsky cour, z čehož vychází současné pojmenování hřiště určeného ke hře tenisu – tedy kurt nebo dvorec.
V průběhu 14. století tato hra získávala své příznivce nejen u francouzského královského dvora, ale i v mnoha zemích Evropy.
Ve století 15. už se hrály zápasy profesionálních hráčů u mnoha evropských královských dvorů, na které se sázely nemalé obnosy peněz.
V 16. století se začaly používat první rakety, ale současně se hrála i verze hry bez jejich použití. V roce 1592 dokonce tato verze, hraná pouze pomocí dlaní, získala svoje oficiální pravidla. Až roku 1875 se těmito pravidly nechali inspirovat v Anglii, kde byla patentována hra s názvem tenis. Už roku 1877 se ve Wimbledonu hrálo jeho první mistrovství. Do té doby velmi oblíbený kriket získal silného konkurenta, který jej nakonec kvůli své oblíbenosti zcela zastínil.
Pravidla a vybavení
Tenis se hraje na dvorci, či kurtu s rozměrem 10,97 m x 23,77 m, kdy je tento prostor v polovině delší strany předělen sítí sahající ho výšky 1,07 m. Každá polovina je poté rozdělena na dvě pole pro podání, ohraničené čárou podání, střední čárou a jedním větším polem ukončeným základní čárou. Podélné čáry, na delších stranách kurtu, jsou dvě a vymezují tak prostor pro dvouhru i čtyřhru.
Podstatou tenisu je odpálit míček pomocí tenisové rakety, která má pevně dané parametry tak, aby jej nebyl soupeř schopen vrátit nazpět na naši polovinu kurtu a tím získat bod v jednotlivých hrách. Tenisový zápas se dělí na sety, které se skládají právě z her. Jeden set se skládá nejčastěji ze 6-ti her. Vítezství v setu získá ten hráč, který nad soupeřem vede o dvě hry. Vítěz celého zápasu musí vyhrát dva ze tří setů.
Počítání bodů v jednotlivých hrách je pro tenis specifické a o jeho původu se dodnes vedou debaty. První bod získaný ve hře se označuje jako 15, druhý jako 30 a třetí číslem 40. Pokud má tedy jeden hráč 40 a soupeř 30 nebo 15, muže po výhře v následující hře získat vítězný set. Pokud ale soupeř stav vyrovná, hraje se dál, dokud jeden z hráčů nebude mít na soupeře dvě vítězné hry a získá tak pro sebe set.
Hra začíná podáním, kdy hráč nadhodí tenisový míček a odpálí jej raketou ještě před tím, než dopadne na zem. Podávat vždy musí křížem na protihráčovu stranu, z místa na kurtu pro tuto akci určeného. Pokud se mu podání nepodaří, tedy trefí se do sítě nebo míček dopadne za hraniční čáru kurtu – do autu, má ještě jedno podání.
Pro získání podrobnějších informací o vlastní hře tenisu si můžete přečíst ve článku na WikyHow, s názvem Jak hrát tenis nebo na Wikipedii v článku Tenis. Zcela detailní pravidla jsou sepsána na stránkách Českého tenisového svazu.
BADMINTON
Badminton je dalším populárním raketovým sportem, není v oblibě z našeho evropského pohled sice na takové úrovni, jako tenis, ale v posledních letech jeho popularita roste. Pravděpodobně většina z nás už s badmintonem nějakou zkušenost má, ať už jsme si v dětství jen tak s kamarády přihrávali košíček, nebo jsme se měli možnost zapojit přímo do nějakého zápasu.
Stejně jako v tenisu, hrají v badmintonu proti sobě dva nebo čtyři hráči, kteří se svými přihrávkami snaží protivníka přimět k chybnému odpalu a tím pro sebe získat bod. Badminton je však o poznání rychlejší než tenis, a proto náročný na hbitost, přesnost i fyzickou zdatnost. To však platí zejména pro profesionální hráče, jejichž tempo hry je až neskutečné. Jako hobby hráči si badminton můžeme užívat podle našich individuálních dovedností, ať už hrajeme na badmintonovém hřišti nebo si síť napneme na naší zahradě.
Výhodou je, že základní vybavení není příliš finančně náročné, a tak nám většinou nic nebrání v pořízení sady na badminton, kterou jistě v letních měsících využijí nejen naše děti, ale i my.
Historie
Nejstarší zmínky o hře podobné badmintonu, kdy hráči hrály s opeřeným míčkem, se datují do Asie někdy v 7. století. Konkrétně jsou dochovány informace z Číny, Japonska a Koreji. Doloženy jsou, ale také hry podobné badmintonu, které hráli Indiáni v Severní, Střední i Jižní Americe.
Přímým předchůdcem dnešního badmintonu je však indická hra nazývaná podle města Puné – puuna, kterou roku 1850 přivezli britští vojáci do Anglie. Ta se začala rychle rozšiřovat. Asi o deset let později získala i své dnešní jméno díky článku o hře, která se hraje na sídle vévody z Beufortu se jménem Badminton House. Badminton si začal získávat stále větší počet příznivců prakticky po celém světě. Roku 1934 pak byla založena Mezinárodní badmintonová federace. A v roce 1972 se stal badminton olympijským sportem.
Prakticky od zařazení badmintonu do olympijských her, pocházejí vedoucí hráči a týmy z Asie. Celosvětově jsou poté v tomto sportu nejlepší Číňané a Japonci, za nimi jsou hráči dalších asijských zemí, jako je Indonésie, Malajsie a Korea. Na Evropské úrovni platí za nejlepší hráče Dáni, Němci, Angličané a Nizozemci.
U nás je badminton jedním z nejpopulárnějších hobby raketových sportů, současně však existuje i na profesionální úrovni.
Pravidla a vybavení
I badminton má přesně dané rozměry hrací plochy, která se stejně jako v tenise nazývá kurt nebo dvorec. Liší se však kurt pro dvouhru (5,18 m x 13,40 m) a čtyřhru (6,10 m x 13,40 m), který je stejně dlouhý, ale širší. Veprostřed jej předěluje síť, která je ve výšce 1,55 m.
Hraje se se specifickými subtilními badmintonovými raketami a opeřeným míčkem – košíčkem. Košíčky jsou tradičně vyráběny s použitím peří, ale jejich levnější a odolnější verze se vyrábí i z plastu.
Cílem hry je odpálit raketou košíček přes síť tak, aby jej soupeř nedokázal odehrát zpět, nebo aby se jej přímo dotkl, a to jak těla nebo jen oděvu. Chybou ve hře je, když košíček dopadne do sítě nebo skončí za vymezenou čáru kurtu, tedy v autu. Pokud se košíček při letu pouze dotkne sítě, a přesto dopadne na soupeřovu polovinu, tak to chybou není.
Badminton se hraje na tři sety a každý set se hraje na 21 bodů neboli výměn. Hráč, který vyhrál výměnu, získává bod. Vítězný hráč setu však musí mít o dva body více než soupeř. Pokud se to nepodaří až do stavu 29-29, rozhoduje o vítězi poslední 30. výměna. Ten kdo ji zahraje ve svůj prospěch, získává bod i celý set.
Více informací o badmintonu se můžete dozvědět na stránkách Wikipedie, ve článku Badminton a přehled kompletních pravidel poté naleznete na stránkách Českého badmintonového svazu, kde jsou ke stažení.
STOLNÍ TENIS
I stolní tenis, nebo také ping pong, má nemálo příznivců. Vybavení k jeho hře je sice finančně náročnější, pokud do něj počítáme i pořízení stolu na stolní tenis. V případě, že budeme hrát na veřejných sportovištích, či parcích, postačí nám ke hře pouze vlastní pálka a několik pingpongových míčků.
Pokud se o stolním tenise chcete dozvědět více informací, přečtěte si další článek na našem blogu, s názvem Hrajeme stolní tenis. V něm se dozvíte něco málo o původu této hry, základní pravidla i nejnutnější vybavení, které si musíme pořídit, pokud se chceme stolnímu tenisu věnovat.
SQUASH
Posledním raketovým sportem, který vám představíme, je squash. I jej mohou hrát dva nebo čtyři hráči. Tento rychlý a populární sport se hraje jak na profesionální, tak na amatérské úrovni. Pořádají se nejrůznější turnaje a ligy mužů, žen, juniorů i seniorů. Nevýhodou však je nutnost speciálního uzavřeného hřiště, které je jakousi místností s jednou prosklenou stěnou. Nejde si ho proto zahrát kdekoliv.
Pokud si tedy chceme pořádně dát do těla, je squash dobrou volbou. Samotné vybavení, tedy squashová raketa a squashový míček, lze pořídit za velmi příznivé ceny. Takže pokud budeme mít alespoň jednoho parťáka do hry a v blízkosti nějaké squashové centrum, nic nám nebrání si tento rychlý raketový sport zahrát.
Historie
Začátky squashe lze dohledat na počátek 19. století. Vypadá to, že předchůdce tohoto sportu vlastně vznikl z nouze. Vězňové jednoho londýnského vězení si vymysleli hru s názvem Rockets, při které si přihrávali míček odpálený raketou, právě odrazem o zeď. Z věznice se tato hra brzy dostala na veřejnost a začala se hrát na některých anglických školách. Právě na jedné z nich se kolem roku 1830 skupina studentů nemohla, kvůli obsazenosti hřiště, jít zahrát rockets a začali si pinkat s míčkem z indické gumy. Objevili tak, že při nárazu se gumový míček chová jinak, hned se neodrazí, ale před odskokem se zcela zploští. Vymyslely tak hru squash – v překladu doslova rozmáčknout, právě s charakteristickým míčkem z gumy. Rychle poté získávala na oblibě a zanedlouho se na školách začaly budovat squashové kurty.
Celosvětově se poté squash rozšířil po skončení 1. světové války. Postupně byly zakládány národní squashové asociace. Vrchol pak squash zažil v období 60. – 80. let.
Pravidla a vybavení
Cílem hry je, stejně jako u předchozích raketových sportů, odpálit míček tak, aby jej soupeř nebyl schopen vrátit. Na rozdíl od tenisu, badmintonu a stolního tenisu, protihráči nestojí proti sobě a míčky si nepředávají přes síť, ale stojí vedle sebe a míček si vrací odrazem od čelní stěny hřiště. Rakety na squash jsou menší než tenisové rakety, ale větší než rakety na badminton. Speciální je také squashový míček, který je vyroben z gumy.
Jak už jsme se zmínili výše, squashové hřiště, či kurt je „místnost“ s prosklenou zadní stěnou. Rozměr kurtu je 9,75 m x 6,40 m a na stěnách i podlaze je vyznačeno několik čar. Na čelní, odrazové, stěně i bočních stěnách je u horního okraje čára autová. Přibližně v dolní třetině čelní stěny se poté nacházejí dvě čáry, u země je čára autový a výše je čára podávací, nad kterou musí dopadnout podávaný míček.
Při podání se míček nadhodí do vzduchu a odpálí se ještě před dopadem na zeď. Každý míček se musí nejprve odrazit od čelní stěny hřiště a následně se může odrazit i od bočních stěn. Před odpálením míčku se může jednou odrazit i od země. Pokud dopadne na nebo nad jakékoliv autovou čáru, či prosklenou stěnu, jde o míček chybný.
Na podlaze squashového hřiště je vyznačena přijímací část hřiště, do které musí dopadat podané míčky. Tento prostor je ještě čarou rozdělen na poloviny, ve kterých jsou vyznačeny dva čtverce, které vymezují prostor pro vlastní podání. Hráč při podání musí v jednom ze čtverců stát alespoň jednou nohou. To, ze které strany bude podávat, si může zvolit. Pokud však bude podávat víckrát za sebou, musí strany měnit.
Zpravidla se ve squashi hrají tři vítězní sety do 11 bodech. Pokud je stav hry 10:10, tak vyhrává set ten hráč, kterému se podaří dát za sebou dva vítězné body. Podrobná pravidla si můžete přečíst na stránkách České asociace squashe.
Raketové sporty jsou neustále na vzestupu a jsou oblíbenou sportovní zábavou pro náš volný čas napříč generacemi. Tenis, badminton, stolní tenis i squash jsou skvělými hrami, při kterých si posílíme celé tělo, strávíme společné chvíle s rodinou, či přáteli a dokonale se odreagujeme od každodenních starostí. Takže kdo má chuť, hurá do hry!