Venkovní sporty pro celou rodinu

Catch ball, Děti na zahradě, Frisbee, Kroket, Odpočinek na čerstvém vzduchu, Pétanque, Plážový tenis, Soft tenis, Sport, Volný čas, Zahrada, Zdravý pohyb

Jaro je tu a sním i teplé počasí, které nás láká k delším pobytům venku. Krátké procházky probouzející se krajinou, projížďky na kole, kolečkových bruslích i delší túry po našich oblíbených místech. Ale co když zrovna nemáme chuť vyrazit někam do přírody, toužíme zůstat doma, ale přece jen bychom nějaký ten pohyb na čerstvém vzduchu uvítaly. Skvělým způsobem jak toto dilema vyřešit je zahrát si se svými nejbližšími nějakou hru na naší zahradě, či dvorku.

V tomto článku jsme si dali za cíl vám představit několik vhodných her, právě k této příležitosti. Dozvíte se, odkud pocházejí, jaké je základní vybavení k jejich hře, a také něco málo o jejich pravidlech. Některé jste pravděpodobně už hráli, o jiných zatím jen slyšeli a osobní zkušenost vám chybí. Tak proč si nerozšířit obzory!

Konkrétně půjde o plážový tenis, soft tenis, catch ball, frisbee, pétanque a kroket.  Všechny tyto hry si můžeme zahrát s celou naší rodinou a strávíme tak společné chvíle aktivně. Troška rodinné soutěživosti nikdy nezaškodí, takže směle do plánování rodinných zápasů a turnajů.

PLÁŽOVÝ TENIS

O plážovém tenisu jsme jistě všichni už slyšeli, často si jej ale pleteme s jinou odvozeninou od tenisu, konkrétně se soft tenisem neboli líným tenisem, o něm však více níže.

Plážový tenis je poměrně nová míčová hra, která ve skutečnosti vznikla kombinací tří různých her. První je klasický tenis, ze kterého vycházejí i základní pravidla této hry. Druhou je plážový volejbal, ze kterého vychází velikost a povrch hřiště, na kterém se plážový tenis hraje. Tou poslední hrou je poté badminton, jehož styl a rychlost hry plážový tenis nápadně připomíná.

Plážový tenis vznikl v průběhu 70. let v Itálii. Nějaká pevnější pravidla a celosvětové rozšíření, ale nastalo až v letech 90. Velmi oblíbený je také ve Francii, Americe a Brazílii. Svoje zastoupení má však už i v České republice, kde byla v roce 2007 založena Česká asociace plážového tenisu.

Pravidla a vybavení

Plážový tenis se sice hraje na beachvolejbalovém hřišti o rozměru 16 x 8 m, ale pro hru v domácích podmínkách nám postačí i travnatá plocha. Síť je natažena v polovině hřiště ve výšce 170 nad zemí.  Na našich zahradách můžeme využít provázek natažený mezi dvěma stromy, či sloupky. Ke hře se nepoužívají tenisové rakety, ale typizované pálky na plážový tenis, které jsou maximálně 50 cm dlouhé a nemají výplet, ale pevnou plochu. Hraje se s míčkem tenisovým, který je však podhuštěný, a tedy měkčí. Tím pádem je celá hra, oproti klasickému tenisu, o něco pomalejší.

Pravidla plážového tenisu, jak už jste si mohli přečíst výše, vycházejí z pravidel tenisových s několika změnami. Podrobná pravidla tenisové hry si můžete přečíst ve článku wikiHow s názvem Jak hrát tenis nebo v článku na Wikipedii, který se jmenuje Tenis.

Ke změnám patří, že se hraje na 2 vítězné sety, vítězný set je ukončen buď vyrovnaným výsledkem, nebo rozdílem 2 gamů. Nejčastěji se plážový tenis hraje jako čtyřhra, ale lze jej samozřejmě hrát i jako dvouhru.
Hráč nemusí podávat křížem jako v tenisu, může podávat z jakéhokoliv místa své poloviny hřiště, do jakéhokoliv místa soupeřovi poloviny hřiště. Hráč má vždy pouze jedno podání, ne dvě jako tomu je u tenisu.

Samozřejmě, že při domácích turnajích nejspíš nebudeme tolik lpět na přísném dodržování pravidel. Lze si je samozřejmě zjednodušit a přizpůsobit i věku hráčů. Plážový tenis budou totiž hrát rády i děti, pálky jsou totiž daleko lehčí než tenisové rakety a díky měkčímu míčku se samotná hra zpomalí.

SOFT TENIS

Dalším příbuzným tenisu je soft tenis nebo také někdy nazývaný pomalý tenis. Ten je ještě o poznání pomalejší než tenis plážový, a tedy i jednodušší. Dobře slouží jako jakýsi předstupínek před klasickým tenisem. Pravidla i taktika hry jsou totiž téměř stejné. Rozdíl je ve velikosti hřiště, které je menší než to tenisové. I rakety pro hru soft tenisu jsou menší a lehčí, vyrobené jsou z plastu. Míček je vyroben s molitanu, takže je velmi lehký, ale co do velikosti odpovídá míčku tenisovému.

Původ má soft tenis v Asii a k nám se dostal v 80. letech. Okamžitě se stal velmi oblíbeným a to zejména díky tomu, že líný tenis je velmi pomalá hra, kterou se naučí hrát prakticky kdokoliv velmi rychle.

Pravidla a vybavení

Hřiště pro soft tenis by mělo mít rozměr 12 x 6 m pro hru dvou hráčů a 12 x 7,6 m pro čtyřhru. Síť je dělí v polovině a je ve výšce 80 cm. Čára pro podání je ve vzdálenosti 4 m od sítě, a tento prostor je ještě v polovině rozdělen čarou kolmo k síti.

Rakety na soft tenis jsou tradičně celoplastové s mřížkou. Je však možné použít i dřevěné s výpletem, ale klidně i klasické tenisové rakety. Hraje se s molitanovým míčkem stejné velikosti jako je míček tenisový.

Vlastní hra soft tenisu se stejně jako u tenisu skládá z jednotlivých setů. Vítězem je ten hráč, který vyhrál dva sety. Jednotlivé sety poté sestávají zpravidla ze šesti her. Vítěz setu musí získat dvě výhry na svého soupeře. Při hobby zápasech se často hraje pouze jeden set, který se skládá z předem domluveného počtu her.

Soft tenis je pořád velmi oblíbená hra a díky nízké pořizovací ceně i dostupná prakticky pro každého.

CATCH BALL

Catch ball, nebo také lambáda, je další hrou s míčkem, prakticky stejným jako je míček tenisový. Tento sport sice nemá žádnou oficiální ligu, ale přesto je velmi oblíbený, zejména v rodinách s dětmi.
Hra je určená pro dva hráče, ale pokud si pořídíme několik catch ballových setů, nic nebrání tomu, abychom si zahráli i ve větším počtu, alespoň bude víc zábavy.

Pravidla a vybavení

Ke hře catch ball se používají speciální pálky v podobě talířů, které se pomocí pásku připevňují k dominantní ruce hráče. Povrch plastového talíře je pokryt v celé ploše suchým zipem, na který se hozený míček přichytí.

Catch ball je co do pravidel velmi jednoduchý. Úkolem hry je tedy zachytit míč hozený protihráčem na ploše svého talíře. Hra je vhodná snad pro všechny věkové kategorie a zábava, kterou si při ní užijete je zaručená. Volnost pravidel umožňuje si vlastní hru jakkoliv přizpůsobit. Můžete tedy házet na různou vzdálenost nebo třeba přes nějakou síť, či jinou překážku. Fantazii se meze nekladou.

FRISBEE

Frisbee nebo také létající talíř, či prstenec jsme pravděpodobně už všichni někdy drželi v ruce. Házet si s ním, jen tak, je velká zábava. Ale věděli jste, že existují i profesionální týmy hráčů frisbee, které pořádají i mezinárodní utkání, jako je mistrovství Evropy i světa? Tomuto sportu se říká Ultimate Frisbee.

V našich domácích podmínkách si pravděpodobně budeme s frisbee pouze házet, ale co si hru okořenit přidáním alespoň základních pravidel, kterými se řídí hra profesionální?

První létající plastový talíř byl vyroben na konci čtyřicátých let Američanem J Morrisonem. Patentován byl však létající talíř až v roce 1965 právě pod názvem Frisbee. Od té chvíle se začala hra, která dnes nese název Ultimate Frisbee, velmi rychle rozšiřovat a získávala své příznivce zejména z řad amerických vysokoškolských studentů. Ti začali zakládat své univerzitní týmy, a dnes je právě Ultimate Frisbee nejrozšířenějším týmovým sportem na amerických univerzitách.
Do České republiky tento sport dorazil v roce 1991. Dnes již funguje i česká asociace létajícího disku, která sdružuje hráče několika her s frisbee.

Pravidla a vybavení

Jediným vybavením nutným k této hře je právě frisbee, létající talíř nebo prstenec. Díky tomu je to jeden z nejméně finančně náročných týmových sportů. Jde o fyzicky náročnější sport, ve kterém musí hráči běhat a současně být zruční v přesnosti hodu.

Při vlastní hře se klade velký důraz na fair-play a to až do té míry, že v ní nefiguruje žádný rozhodčí, i ve vrcholových soutěžích si vše hráči rozhodují sami.

Tradičně proti sobě hrají dvě pětičlenná nebo sedmičlenná družstva na ploše 100 x 37 m. Na obou kratších koncích je koncová zóna o délce 18-ti metrů. Cílem hry je poté chytit frisbee právě v této zóně a tím získat pro svůj tým bod.

Útočící družstvo se tedy snaží pomocí přihrávek mezi svými hráči frisbee dopravit do bodované oblasti a družstvo bránící, se snaží tento útok překazit, tedy sebrat letící fbrisbee soupeři a zahájit vlastní útok.

Hráči s diskem v rukou se nikdy nesmí pohybovat a musí jej přihrát co nejdříve svému spoluhráči. Pokud frisbee neodhodí do 10–ti vteřin, ztrácí jej. Stejně tak o frisbee přijdou v případě, že je zachyceno nebo sraženo protihráčem, pokud se dotkne země, přihrávka je zachycena mimo hrací pole, tedy v autu, nebo útočníci si frisbee podají.

Tyto pravidla však pro nás, hrajících v domácích podmínkách, můžou být pouze inspirací. Hrací plocha bude většinou přizpůsobena naší zahradě, či dvoru, a počet hráčů v jednotlivých týmech bude záviset na počtu členů domácnosti nebo kamarádů. S frisbee si však určitě užijeme spoustu zábavy i v případě, že budeme hrát v počtu jeden na jednoho.

PÉTANQUE

Pétanque je společenská venkovní hra s koulemi. Oblíbená je zejména s toho důvodu, že ji může hrát prakticky kdokoliv. Není omezena věkem ani fyzickou zdatností. Hrát ji můžou tedy jak děti, tak i jejich prarodiče. Jde v ní spíše o přesnost a zručnost než o nějaký fyzický výkon.

Zemí původu pétanque je Francie. Historicky však koulové sporty sahají až do středověku. Přesná pravidla právě pro pétanque jsou datována do roku 1907, kdy byla oficiálně vydána.

Pravidla a vybavení

Pétanque se hraje na rovném písčitém povrchu, který dovolí koulím rovnoměrný pohyb. Pro hru pétanque potřebujeme kovové koule, které mají průměr 70 – 80 mm a jejich váha nesmí překročit 800 g, to se však dodržuje u oficiálních turnajů. Pro domácí hru přesná váha ani rozměr nejsou příliš podstatné. Dalším nutným prvkem pétanque je menší dřevěná kulička o průměru 30 mm, nazývaná „cochonette“, v překladu prasátko. Set pro hraní pétanque tedy obsahuje šest koulí a jednu dřevěnou kuličku. Můžeme však narazit na pétanquei s osmi koulemi.

Pétanque můžou proti sobě hrát dva hráči, nebo dvě družstva o dvou nebo třech členech. V případě hry jeden na jednoho a hry dvoučlenných družstev, má každý hráč tři koule. Při hře tříčlenných týmů má každý hráč pouze dvě koule.

Hra začíná tak, že se buď hozením mince nebo dohodou, zvolí začínající družstvo. To na zem nakreslí kruh, ze kterého se bude házet.

První hráč nahodí prasátko do vzdálenosti 6 až 10 m, hned poté první hráč hází svoji první kouli tak, aby dopadla co nejblíže prasátku. Současně musí obě hráčovy nohy zůstat v kruhu, dokud jím hozená koule nedopadne na zem.

Protihráč se poté snaží z kruhu hodit svoji kouli blíž k prasátku. Strategie jsou následující: hráč může svým hodem umístit kouli rovnou co nejblíže prasátku, nebo se snaží vyrazit soupeřovu kouli, která je prasátku nejblíže a poslední možností je pokusit se zasáhnout přímo prasátko a tím je posunout tak, aby bylo blíže vlastním koulím než koulím soupeřícího týmu.

Vždy hází družstvo, které prohrává a to až do doby než se ujme vedení nebo mu dojdou koule. Když koule dojdou, hráči druhého družstva začnou s házením svých zbývajících koulí.

Pořadí, ve kterém budou jednotliví hráči v družstvu hrát, není nijak určeno. Zakázáno však je předávání koulí.

Body se v pétanque se za jedno kolo počítají vždy, když jsou odhozeny všechny koule. Vítězné družstvo, tedy to co má kouli nejblíže prasátku, za ni dostane jeden bod a po bodu za každou kouli, která je prasátku blíže než nejbližší koule družstva protihráčů.

Další kolo začíná tak, že hráč z vítězného družstva hází opět prasátko z místa, kde leželo v závěru předchozího kola.

Vítězem celé hry pétanque je družstvo, které prví získá 13 bodů.

Důležitá je také vlastní technika hodu pétanque koule. Kouli držíme celou rukou v dlani, nejen prsty. Pozice ruky s koulí je hřbetem nahoru. Při odhodu ruku postupně rozbalujeme tak, aby poslední, čím se budeme při odhodu koule dotýkat byli naše konečky prstů. Docílíme tak přesného hodu. Můžeme hodit dlouhým spodním obloukem tak, aby koule rovnou dopadla co nejblíže prasátku, nebo část zamýšlené cesty může koule urazit i kutálením po zemi. Poslední, způsobem je kouli po celé její zamýšlené cestě kutálet, podobně jako tomu je při kuželkách.

Pravidla jsou tedy vcelku jednoduchá, stačí si tedy pořídit vlastní sadu na pétanque a hurá do hry. Zábava je zaručena nejen díky pobytu na čerstvém vzduchu se svými nejbližšími, ale i díky zdravé soutěživosti, kterou v nás bezpochyby hraní pétanque probudí.

KROKET

Posledním venkovním sportem, který vám chce představit je kroket. Často si jej můžeme plést s kriketem, který je však zcela jinou hrou. Kriket se pro představu spíše podobá basebalu a kroket zase golfu, se kterým mají společné kořeny.

Kroket je vhodné hrát na travnatém povrchu, takže je na zahradu ideální. Můžou ho hrát jednotlivci proti sobě, nebo v týmech o dvou členech. Nejčastěji tedy dva nebo čtyři hráči.

Původ této hry sahá do Francie 18. a 19. století, kde se kroket vyvinul z původní francouzské hry paille maille, ta má své kořeny už ve starověkém Římě. Postupně se kroket dostal i do Anglie, spolehlivé zmínky o něm jsou doložené kolem poloviny 19. století. Rychle zde kroket získával své příznivce, nejvíce oblíbený byla mezi anglickými gentlemany. V 60. a 70. letech už bylo téměř společenskou nutností tuto hru hrát. Na konci 70. let by však postupně kroket vytlačován stále oblíbenějším tenisem.

Pravidla a vybavení

Cílem kroketu je dostat svoje koule, nebo kouli, k cílovému kolíku a po cestě projít všemi brankami v předem daném schématu. Ke hře hráči potřebují tedy hole, barevné koule, branky a dva kolíky, z nichž jeden je obracecí a jeden cílový.

Kroket se hraje na kurtu, kterým je travnatá hrací plocha, jejíž rozměr je dán pravidly na 32 m x 25,6 m (je to 35 a 28 yardů). Může se však hrát i na menší ploše, je však nutné dodržet poměr stran.

Hole jsou dřevěné a skládají se dlouhé násady a kladiva. Další nezbytností jsou 4 barevné koule o průměru 92 mm, ty jsou modrá, černá, červená a žlutá. Existuje i verze hry se šesti koulemi, ty mají potom zelenou a oranžovou barvu. Pořadí, ve kterém se budou koule hrát, je pevně dáno pravidly.

Pravidla jsou však komplikovanější než výše zmiňované sporty a mají dokonce i několik různých variant. Pokud vás láká si kroket zahrát, můžete si pravidla podrobně přečíst na stránkách Asociace českomoravského kroketu.

I když zprvu se mohou pravidla kroketu zdát složitá, není třeba se jí vyhýbat. Pokud si ji vyzkoušíme na vlastní kůži, může se dokonce stát zajímavou rodinnou tradicí.



Ať už si budete chtít zahrát plážový tenis, soft tenis, catch ball, frisbee, pétanque nebo kroket, vždy myslete na vhodné oblečení. Není nic horšího, než když nám při hře brání oblečení v pohybu. Proto je vhodné nezapomínat před hrou na sportovní oblečení. V pohybu nám nebudou nijak bránit legíny, sportovní kalhoty, či šortky, spolu s pohodlným volným nebo sportovním tričkem. Na nohy je nejvhodnější nazout pohodlné tenisky, které nám budou pevně držet na noze a sníží tak pravděpodobnost našeho uklouznutí v zápalu boje.



Není nic lepšího než trávit se svou rodinou slunečné víkendové dny na zahradě hraním nějaké hry. I když možná kolem vidíme spoustu práce, která na nás čeká, nezapomínejme ani na chvíle odpočinku. A tím aktivním odpočinkem, v podobě hraní venkovních her, přispějeme nejen k budování rodinných vtahů, ale i ke zlepšení našeho zdraví.