Skleník versus fóliovník

Fóliovník, Pomocníci na zahradě i v domácnosti, Práce na zahradě, Skleník, Volný čas

Po možnosti kdykoliv během léta si utrhnout vlastními silami vypěstované rajče, papriku, či okurku zatouží nejeden majitel zahrady, či zahrádky. Sice za tím stojí spousta práce, ale ta se jistě vyplatí. Především proto, že budeme přesně vědět, co se se zeleninou v průběhu jejího růstu dělo. To rozhodně nelze konstatovat u zeleniny, kterou koupíme v tuzemských obchodech.

Právě vědomí toho, že vím co jím, nás často k prvním zkušenostem s pěstováním plodin přivede. Vegetační sezóna rostlin však v našich podnebných podmínkách bohužel není příliš dlouhá, a tak často v touze po lepší a větší úrodě, přemýšlíme nad tím jak toho dosáhnout.

Díky skleníku, či fóliovníku, totiž můžeme sezónu skutečně prodloužit, dokonce až o 12 týdnů. Konkrétně 6 týdnů před sezónou a 6 týdnů po ní. V květnu tak budou mladé rostlinky ve skleníku, či fóliovníku, v bezpečí před případnými přízemními mrazíky a díky akumulaci tepla přes den v nich může úroda bezpečně přečkávat i studené noci, kterým se v září nevyhneme.

Ale co tedy vybrat? Skleník nebo fóliovník? V tomto článku se dozvíte základní informace o těchto útočištích pro rostliny, jejich výhody a nevýhody a také několik skutečností, na které je dobré si dát pozor při jejich pořizování. Navíc na konci přidáme dva typy jak našim rostlinkám život ještě zpříjemnit.

Co mají společné?

Skleníky i fóliovníky, poskytují rostlinám ideální prostředí pro jejich vývoj, můžeme dokonce říci, že jsou jakýmisi urychlovači růstu. Udrží totiž konstantní teplotu a vlhkost, což je velmi důležité. Velké výkyvy teplot, ani vzdušné vlhkosti, mnoha rostlinám nesvědčí a výnosy z nich jsou poté nižší.

Možnost předpěstování sazenic je také velmi výhodná. Skleník nebo fóliovník tak poskytuje bezpečný úkryt před rozmary počasí nejen rostlinám, ale i nám při práci v něm. Což oceníme zejména na začátku jara, kdy jsou dny ještě poměrně chladné.

Co se týká umístění, jsou na tom skleníky i fóliovníky podobně. Ideální je otevřený prostor bez staveb a stromů, které by mohly stínit, s orientací jihovýchodní, jižní nebo jihozápadní.

Rozdíl je však v klimatu, který poskytují. Skleník zajišťuje teplé a suché prostředí, které je vhodné například i pro pěstování kaktusů a středomořských rostlin. Fóliovník poskytuje také teplé prostředí, ale s vyšší vlhkostí.

Rozdílná je pak také jejich cena, obtížnost instalace, následná údržba a v neposlední řadě jejich vzhled. Při rozhodování budeme tedy pravděpodobně zvažovat nejen náš vkus a praktičnost, ale jistě i finanční stránku.

Skleník

Skleník je tradiční součástí mnoha českých zahrad. Dříve dřevěná konstrukce se skleněnými výplněmi je dnes často nahrazena konstrukcí z profilovaného pozinkovaného nebo lakovaného plechu, či z hliníku, s výplněmi z praktického polykarbonátu. Lze konstatovat, že co se týká vzhledu je skleník atraktivnější než fóliovník.

Polykarbonát je na rozdíl od skla lehký a ohebný dvojitý materiál se vzduchovými komůrkami, které zajišťují velmi dobrou izolaci celého prostoru. Takovéto skleníky jsou proto velmi lehké, odolné proti případnému poškození nárazem a jejich ohebnost dovoluje i nové tvary konstrukce, tedy zejména obloukovou střechu.

Použité materiály jsou pevné a odolné, proto tento skleník bude sloužit mnoho let. Výhodou je také možnost jeho temperování, či vytápění, což umožňuje celoroční pěstování. Je nutné však počítat s vyššími finančními náklady. Pro běžného zahrádkáře však většinou stačí klasický skleník bez vytápění.

Díky polykarbonátovým výplním, které jak už jsme zmínili dříve, mají velmi dobré izolační vlastnosti, můžeme dokonce vysadit semínka k rychlení již v únoru, skleněné výplně to dovolují až v polovině března. Nevýhodou polykarbonátu však je menší odolnost vůči UV záření, což je ale u kvalitních moderních skleníků ošetřeno ochrannou vrstvou. Tuto skutečnost je proto dobré si při výběru ohlídat.

Ani na možnost větrání v letních měsících bychom neměli zapomínat. Kvalitní skleník by měl mít několik otevíracích oken, díky nimž budeme moci regulovat vnitřní teplotu. Některé skleníky mají dokonce možnost automatického otevírání, které se řídí podle teploty uvnitř.

Skleník se skleněnými výplněmi a s výplněmi polykarbonátovými s ochrannou UV vrstvou dobře chrání rostliny i proti spálení, nebezpečné paprsky totiž nepropustí vůbec nebo jen minimálně.

Skleníky také často poskytují možnost sběru vody z jejich střechy do sudu na dešťovou vodu. Což jistě ocení v suchých letních měsících každý zahrádkář.

Vítaná je také možnost pořízení a upevnění polic a regálů dovnitř skleníku, díky nimž získáme mnoho úložných prostorů, například na květináče, či truhlíky, i pracovní plochu třeba na přesazování.

Mezi skleníku nevýhody patří vyšší pořizovací cena a složitější instalace. Skleník totiž, na rozdíl od fóliovníku, musí mýt postavené základy a to do hloubky 80 – 100cm, z betonu, cihel, či kamene. To mu poskytne dostatečnou pevnost a tedy i odolnost proti povětrnostním podmínkám. Díky tomu ho však nelze snadno přemístit na jiné stanoviště.

Nevýhodou a jistou komplikací může být i skutečnost, že pro stavbu skleníku je třeba zcela rovný povrch a na ten s rozlohou větší než 40 m² už potřebujeme stavební povolení.

Fóliovník

Fóliovník má mnoho výhod, ale i jisté podstatné nevýhody. Někteří pěstitelé na něj nedají dopustit. Je však spíše vhodný pro začátečníky, a ty co si chtějí pěstování v chráněném prostoru vyzkoušet.

Jeho hlavní výhodou jsou totiž velmi nízké pořizovací náklady, které vychází zejména z materiálů konstrukce fóliovníku, která je nejčastěji z pozinkovaných profilů nebo hliníku, a použité PE fólie. Protipólem této výhody je však jeho velmi nízká trvanlivost. Ta se také odvíjí od kvality použitých materiálů, zejména pak závisí na kvalitě venkovní fólie. Ta standartní, tenčí, totiž vydrží pouze jednu sezónu. Pokud ale pořídíme fóliovník se silnější, vrstvenou fólií s vnitřní mřížkou a ochranou proti UV záření, je jeho životnost delší. Nikdy však pravděpodobně nepřekročí 5 let.

Další výhodou fóliovníku je velmi snadná montáž a instalace. Nepotřebuje totiž žádné základy nebo zpevněný povrch, stačí ho jen umístit nad připravený záhon. S tím souvisí i jeho snadná přemístitelnost. Fóliovník je velmi lehký, takže pokud jej budeme chtít přestěhovat do jiné části zahrady, není to vůbec žádný problém.

Moderní fóliovníky jsou pak dokonce vybaveny i uzavíratelnými větracími průchody s moskytiérou. Bude jej tedy možné vyvětrat i v parných letních dnech a současně budou rostliny uvnitř chráněny před různými škůdci.

Zmíněná kratší životnost je hlavní nevýhodou fóliovníku, tou další je, že v něm není možné celoroční pěstovaní, jako tomu je u klasického skleníku. Fólie použitá na fóliovnících je totiž velmi citlivá na mráz a proto je nutné ji na zimu vyčistit, z konstrukce sundat a uschovat v bezmrazé místnosti. Teploty pod nulou totiž poškozují její strukturu a výrazně tak snižují její životnost. I při pečlivém zimním uschování fólie, ji budeme muset každých několik let měnit za novou.

PE fólie je také náchylnější na protržení, proto je nutné se vybavit sadou na lepení, kterou vzniklou trhlinu opravíme. Je velmi citlivá i na chemické postřiky, které ji značně poškozují. Proto musíme, pokud je uvnitř nebo v okolí fóliovníku použijeme, stěny fóliovníku pečlivě opláchnout vodou. Předejdeme tak jejich poškození. PE fólie na fóliovníku propouští také až 75% UV záření, proto může rostlinám i nám uvnitř hrozit spálení.

Pařeniště

Pokud vlastníme jen malou zahrádku a jsme tedy omezeni prostorem, do kterého by se ani malý skleník, či fóliovník nevešel, máme ještě jednu možnost, jak růst plodin urychlit. Je jím vybudování nebo pořízení pařeniště. Jde vlastně o bednu se zeminou, kterou je možné uzavírat poklopem s výplní skleněnou nebo i polykarbonátovou. Tato „skříň“ se vejde snad na každou zahrádku a dokáže ve svých útrobách poskytnout rostlinkám stabilní teplé a vlhké prostředí. Nevýhodou pařeniště však je, že uvnitř můžeme pěstovat jen nízké rostliny. Použít jej lze však i na předpěstování sazenic.

Vyvýšená záhon

Poslední možností jak rostlinám poskytnout lepší podmínky k růstu je vyvýšený záhon. Není v něm možné sice sazenice předpěstovávat, ale díky tomu, že sluníčko bude prohřívat efektivněji půdu uvnitř, velmi dobře se v něm daří rostlinám, které mají rády teplejší prostředí. Vyvýšený záhon lze samozřejmě svépomoci vybudovat, například z cihel, či kamenů, ale můžeme jej zakoupit již jako hotové dřevěné bednění. Instalace takového vyvýšeného záhonu je pak velmi snadná, rychlá a navíc tyto „dřevěné bedny“ každou zahradu i stylově doplní.

Doufáme, že vám náš článek poskytl dostatek informací o sklenících, fóliovnících i dalších možnostech jak rostlinám poskytnout lepší podmínky k růstu a pomůže vám při rozhodování, co je vhodnější pro vás a vaši zahradu.